Skutečně jsme svobodní?

Svoboda je krásná věc, ale otázka zůstává jestli jsme skutečně svobodní. Mnohdy můžeme ukončit nevhodné vztahy nebo naopak někdo ukončí s námi svůj vztah, ale my se přesto nemusíme cítit svobodní. Odkud tento pocit pramení? Proč se stále vrací, když je to v uvozovkách vyřešené? Těch příčin může být mnoho, ale asi nejzákladnější je strach z osamění, z vlastního selhání, z vlastních nedostatků, z bolesti tak hluboko uložené, že tvoříme stále dokola nezdravé vztahy, které vedou často k naší sebe destrukci. 

Muži byli vychováváni v iluzi, že žena je služebná, závislá na muži jakožto živiteli rodiny. V době, kdy musí pracovat v 90% oba partneři se tento archetyp rozpouští jako máslo na pánvi a je to v celku logické. Tam kde je snaha tento archetyp zachovávat dochází k obrovským propadům ve vztahu, člověk je pak postaven před tvrdou realitu, že to, co jej učili dospělí a moudří rodiče se bortí jako domeček z karet. 

Muž cíleně vyhledává ženu, která bude podle vzoru, určité představy v které vyrůstal a jistě chápete, že v dnešní době, kdy ženy mají větší potenciál mužské energie je téměř nemožné takovou nalézt. 

Ženy zase hledají z jedné strany samce, tvrďáka, ale uvnitř citlivého a schopného se postarat o domácnost a děti. Je tedy v celku logické, že se vztahy rozpadají ještě dříve než stačí vzniknout. Vztahy, které vznikají mají naprosto jiný potenciál než předchozí generace i když si myslím, že vzájemná sounáležitost a úcta byla na prvním místě i dříve. 

Dnešní vztahy nejsou skutečné, jsou založené na pohodlnosti, proto se i páry tak málo berou a stoupá rozvodovost. Nezdravé vztahy plynoucí ze starého přežitku vedoucímu k závislosti se postupně rozpadají, aby vznikaly vztahy založené na skutečné lásce, opoře, sounáležitosti a úcty. Velmi často se i můžeme setkat s tím, že ženy častěji ukotví u mnohonásobně mladších mužů, protože v nich cítí něco nového, něco, co starší muži odmítají přijmout. 

Díky vlastním zkušenostem a komunikací s muži mohu konstatovat, že mnoho z nich nemá žádný problém být pro ženu oporou, pomáhat ji když je nemocná, pomáhat ji, když má náročný den, stát za ní stůj co stůj. Vždy jsem nesmírně šťastná, když takové páry vidím v přímém přenosu. Je u nich vidět absolutní svoboda a vzájemná spojitost bez závislosti a bolesti. Bohužel však ale i vidím páry u kterých tyto vlastnosti chybí, jdou vedle sebe jako povinnost, protože to tak má být, raději s někým než sám se sebou, něco mi chybí, no jasně už to mám dítě a už je na problém zaděláno. Buď to může být oboustranné a nebo jen z jedné strany, ten druhý může mít pocit, že je to láska, protože v podobném vyrůstal a jiný vzor nemá, opak je však pravdou.

 Dříve nebo později jeden z nich zjistí, že samota mu dělá lépe, že se cítí lépe a je plný energie a radosti.Ano v nefunkčních vztazích se vytrácí energie, chybí chuť do života, radost a tak se pomalu oba stávají všedními smutnými dušemi bez lesku. Je vůbec možné z toho vyjít ven?Ano je, jde jen o to si to uvědomit a začít něco konat.Překonat strach a pochopit, že iluze svobody je jen pouhou iluzí, pokud je postavena na závislosti a manipulaci. Člověk, který manipuluje, je sám svým způsobem na něčem závislý, ať už na cigaretách, alkoholu, sexu nebo práci, či jiných druzích závislostí.

Možná vás napadne otázka, jak je možné, že se někdo nechá manipulovat? Je to prosté, vše má kořeny již v útlém dětství, kdy rodiče nechápou osobnost svého potomka a mnohdy si pletou nastavení hranic s manipulací, aby dosáhli svého klidu. Velmi často se i stává, že se rodiče nedokáží vyrovnat s příchodem potomka, nedokáží zpracovat tu změnu a dochází k hádkám a rozporům a tak maminky a nebo i tatínkové začnou manipulovat svá dítka pomocí citových vydírání, aby byl jednoduše klid a žádné hádky už nevznikaly. V tomto období dochází k tvorbě vnitřních dramat u potomků a protože se vše stále opakuje, přijímá to jako pravdivé a normální, nevnímá, že je to nezdravé a později cíleně vyhledává vztahy, které nesou stopu závislosti na vnitřních dramatech, to je možná i důvod, proč mnohdy trvá dlouho, než dotyčný vztah opustí.

Tak co myslíte? Skutečně jsme svobodní?

Zbavme se strachu na závislosti vnitřních dramat a ochutnáme skutečnou svobodu.