Kdy?

08.10.2016

Člověk je zvláštní tvor, má podivné návyky a stále něco měří, hodnotí a spekuluje. Vzpomínám si na kamaráda, který se rozhodl pracovat jako Geodet. Jeho slova mi tehdy zněla jako podivné klišé. Prý chce pracovat jako Geodet, protože ho naplňuje lidem vyměřovat hranice. Uplynulo několik let a onen kamarád mi zkřížil cestu, pomyslně. Vše co dělám, dělám proto, že chci. Možná proto mi dnes přivstala myšlenka na onoho kamaráda ve smyslu, co tím vlastně myslel, že ho naplňuje vyměřovat lidem hranice. V podstatě se nejedná jen o ty zemské, při vyměřování pozemku, ale jde i o ty duševní hranice. Hranice, které vyměřujeme dnes a denně, aniž bychom tušili. 

Pro mne samotnou je dnes velmi důležité poznat hranice nejen své, především i hranice druhých. Ještě nedávno jsem byla schopná odkládat věci na dobu, kdy se mi bude chtít, prostě až bude nálada, ale vůbec jsem si neuvědomovala jak moc tím narušuji právě ty své hranice. Tím jak jsem neustále věci odkládala bylo pro druhé snadné zajít za hranice únosnosti věcí, které se mi příčily. Věčné nadávky, ponižování, dívání skrz prsty, faleš, zákeřnost a jiné neduhy, stále unavená a vyčerpaná setkávajíc se s nepochopením nejen z okolí. Jak už to v životě bývá, když něco nevykonáme přijde nejdříve napomenutí a když si jej nevšimneme přijde lehký pohlavek a pak rovnou podražení nohou. 

Věřte, že během svého vývoje jsem několikrát plakala a bědovala, proč Já, odpověď vždy zněla, Kdy? Stále jsem nerozumněla až do jisté doby, vlastně už ani nevím kdy ten zlom přišel. Pochopila jsem kolik věcí jsem odložila, najednou jsem stála tváří v tvář realitě, smutné skutečnosti o své zbytečnosti odkládání. Prostě stačí jen chtít a když to nejde, tak chtít to pokořit, zbavit se toho odporu. Pochopila jsem, že nemohu ani potkat ty správné lidi, protože jsem stále okládala vše na AŽ. 

Až budu mít lepší náladu, až se dám trochu do kupy, až bude to a to a tak jsem si vědomě kladla klacky pod nohy sama v domění, že jsou mi pokládany někým jiným. Ano, tím jsem dovolila, aby je pokládal i někdo jiný, jednoduše jsem odkládala i vlastní odvahu a odhodlanost. 

Už tomu rozumíte? Kdy? Chcete li se zbavit otázky Kdy, stačí jen probudit v sobě chtíč, chtíč naplnit své dny radostí a úspěchem a to je dobrá motivace, nemyslíte? 

OTÁZKA KDY ZMIZÍ V MOMENTĚ POCHOPENÍ, ŽE ODKLÁDAT VĚCI NA AŽ, VEDE K SEBE DESTRUKCI VE VŠECH OBLASTECH ŽIVOTA , NEZÁVISLE NA OKOLNOSTECH.